Citát Měsíce:
  KAZACHSTÁNSKÉ PIVO I. Druhy nabízených piv se liší regionálně, což není nic zvláštního vzhledem k rozloze této země. Na severu jsou běžně k dostání i ruská piva, hlavně z důvodu blízkosti ruských distribučních center. To v Almatě už z ruských piv koupíte s největší pravděpodobností už jen patok Baltika vyráběný snad v jednom z největších pivovarů světa. Pro fandy českého piva nesmím opomenout, že je zde k dostání Budějovický Budvar a viděl jsem v televizi reklamu i na Staropramen. Pivo se zde dostává tak jako u nás v lahvích 0,5 a 0,33 a v plechovkách stejného obsahu. Skleněných láhví jsou tu ještě dva typy. Ten co známe od nás, a pak ještě ty menší a baculatější, které u nás skončily někdy začátkem devadesátých let. Cena piva je různá v závislosti na místě nákupu. Průměrné ceny se pohybují od 50 do 100 KZT (kazachstánská tenge), což je v přepočtu cca od 13 do 25 korun. Cena točeného piva v restauraci bývá o něco vyšší a opět v závislosti na kvalitě restaurace. Budeme-li hovořit o obyčejné nedrahé restauraci tak cena bude vyšší o 50-100%. Pro porovnání, cena půl litru vodky je od 120 do 170 KZT, (30-60 Kč) samozřejmě se jedná o tu levnější sortu. Opici je zde možno pořídit, jak vidíte velmi levně. Co na to oči, nevím, ještě jsem to nezkoušel. Co se rozhodně liší restauraci od restaurace, je kvalita podávaného piva. Předně je třeba říci, že se nacházíte v zemi, která zrovna moc velkou pivní tradicí neoplývá a povědomí, jak by asi mělo být pivo servírované tu na první pohled schází. Zcela naprosto běžná záležitost je, že dostáváte neumyté sklenice, od spodku stoupají bublinky a pěna velmi rychle mizí. Mastnou sklenici rovněž není problém vyfasovat. Často jsou piva „fouklá“ CO2 a tak nevíte jestli pijete sodovku nebo pivo. Vrcholem všeho však bývají letní restaurace, tzv. zahrádky. Tady běžně dostanete teplé pivo (a to jak točené tak i lahvové) do předem ochlazené sklenice, kterou číšníci vytahují z mrazáku. Typické hospody, tak jak je známe od nás, se tu také nacházejí, ale jen velmi zřídka a bylo nám je z bezpečnostních důvodů doporučeno nenavštěvovat. Je tam až příliš opilých hostů a problém visí nad vámi v podstatě hned, jakmile se objevíte. Ale i tak jsem jednu návštěvu takovéto knajpy uskutečnil, ale pivo jsem si nedal. Když jsem uviděl připravu, odmítl jsem. Nalejvárna byla jeden velký humus a o pivu snad škoda mluvit, protože pivo to pouze vzdáleně připomínalo. Jestliže jsem v úvodu tohoto článku hovořil o množství zde nabízených piv, tak nyní musím popsat jeden nešvar, kterým zde trpí snad každá restaurace. Protože každý podnik i v divoké střední Asii chce být takzvaně IN, má problém nabídnout vám ve svém sortimentu více druhů kazachstánských piv. Většinou to bývá tak, že nějaký to kazachstánské mají (velmi často licenční Derbes) a k tomu vám nabídnou skladbu piv západních, nejčastěji Amstel, Heineken, Holstein. Je to trošku škoda, ale snad se to vyvine k lepšímu. To samé se týká lahváčů. Je třeba si dávat velký pozor co kupujete, protože se dá nakoupit až neuvěřitelné množství zkažených piv. Piva se v pětatřiceti stupňovém vedru skladují normálně na slunci a nikdo se vám je nestydí prodat, o záruční době ani nemluvě. Je proto velmi dobré se vždy přesvědčit o tom co kupujete. Na této stránce - www.pivo.kz, je celkem slušný popis piv z Ust-Kamenogorského pivovaru. Byť právě v tomto městě pracuji, nikdy se mi nepodařilo tyto piva koupit. :-) v příštím pokračování se podíváme na jednotlivé druhy místních piv. převzato s laskavým svolením ze stránky Radka Hybela - redakčně upraveno Související články: KAZACHSTÁNSKÉ PIVO II. 
Diskuse |
|
